Písmenkové příběhy - písmeno "R"

"R" jako rytíř držící štít a meč

Kdysi za starých časů žil jeden král, ten proslul svou bojechtivostí a touhou po moci. Vždy na jaře opouštěl svou zemi, ženu i děti, někdy i na několik dlouhých let, a vedl další a další vojenské výpravy a dobýval další a další území. Mnoho šlechticů jej podporovalo, vyráběli mu zbraně, dodávali zásoby jídla, bojovali po jeho boku… a také měli zisk z jeho kořisti.

Jednoho dalšího jara se král s vojskem a svými vazaly vydal na výpravu do vzdálené země. Doslechl se totiž, že zdejší království je velice bohaté a na hradech jsou ukryté truhlice plné zlata.

Výprava však skončila nezdarem. Vojáci byli pobiti a král uvězněn. Zprávy o ukrutnosti tamních bojovníků přinášeli zranění vojáci, kterým se podařilo uprchnout. Královna vybízela šlechtice, ať uspořádají záchranou výpravu, ale ti nechtěli riskovat život pro krále, když bylo jasné, že z toho žádné bohatství nekouká a ještě by mohli přijít o život. Jediný, kdo se přihlásil, že pojede krále zachránit, byl jeho vlastní syn Roland. S tím ovšem nesouhlasila matka královna. Nechtěla přijít o syna, když už ztratila manžela.

Ale princ Roland počkal, až na království padne noc, našel vzadu ve zbrojnici zaprášené brnění, starý meč a štít a pod rouškou tmy se tajně vydal na cestu. Jako nějaký starodávný rytíř Roland cestoval do daleké země, kde byl uvězněn jeho otec.

Cesta byla dlouhá a úmorná, a tak mohl rytíř přemýšlet o všem možném: zda jsou historky o ukrutnosti tamních vojáků pravdivé, jestli mu ten starý štít a meč k něčemu budou, zda se po první ráně nerozpadnou.

Už byl na dohled hradu, kde byl vězněn jeho otec, když jej v dubovém lese přepadli loupežníci. Teprve tehdy zjistil, jaké zaprášené poklady ve skutečnosti v královské zbrojnici objevil. Nejprve útočníci vystřelili šípy z luků – ty ze všech stran letěly na rytíře, Roland nastavil štít a všechny šípy se mu jako kouzlem vyhnuly. Když se nějaký loupežník přiblížil k rytíři na dosah, tasil Roland svůj meč a stačilo se loupežníka jen lehce dotknout a on ztuhnul, jako by dočista zkameněl. Tak se podařilo rytíři Rolandovi utéci před loupežníky a objevit kouzlo svých zbraní. Už se nebál, že by otce nevysvobodil.

Ve městě v hostinci se dozvěděl, ve které věži otce vězní a se soumrakem se tam vypravil. Plížil se nepozorovaně k hradu. Stráže ho však objevili, když stál pod věží. Troubili na poplach a hnali se na něj všichni vojáci z celého hradu. Naštěstí měl svůj kouzelný štít a meč. A tak RYTÍŘ ROLAND nastavil svůj ŠTÍT proti šípům a s připraveným MEČEM se odvážně vydal zachránit svého otce. Všechny šípy lukostřelců z hradeb se vyhýbaly štítu a každý voják, kterého se rytíř Roland dotknul, zkameněl. Tak se mu podařilo osvobodit otce a prchali domů, do svého království.

Král uspořádal velikou slavnost na počest svého návratu a pozval na ni i zbabělé šlechtice a oznámil všem svým poddaným, že už nebude podnikat výbojné výpravy, naopak se bude snažit, aby se všichni v jeho království měli dobře. A tak se také stalo.

A teď napíšeme rovnou svislou čáru za rytíře Rolanda, oblouk za jeho štít, který drží proti šípům, a šikmou svislou čáru jako meč, který drží šikmo od pasu dolů.

A máme písmeno "R".

Při sebeřízeném vzdělávání se učí děti číst a psát samy přirozeně v době, kdy dozraje čas i jejich soustava. Tyhle "písmenkové příběhy" jsou buď pro nervózní rodiče, nebo pro ty, kteří mají jednoduše rádi příběhy.

Metodika je inspirována Waldorfskou pedagogikou:

1) Písmena vyvozují podobnost s obrázkem a se samotným znakem pro písmeno (např. "K" jako král kráčející do boje se zdviženým mečem). Proces učení bývá doprovázen rytmickým cvičením - opakování věty obsahující co nejvíce slov na dané písmeno, to vše doprovázeno např. dupáním.

2) Vymýšlení příběhů konkrétním dětem na míru. Témata, se kterými v té chvíli aktuálně rezonují. U nás se hodně objevují postavy kamarádů, sourozenců, kteří si vzájemně pomáhají nebo napravují nějakou lumpárnu, motivy z pohádek, kouzelné předměty, a protože máme hodně kluků, tak různé dobrodružné výpravy a boje.

Při vymýšlení příběhu je pro mne podstatné, aby ty části obrázku, které tvoří tvar písmene, byly při vyprávění příběhu důležité.

Karolina