Příspěvky

Co se mi líbí na waldorfu?

Obrázek
  Na internetu lze poměrně snadno dohledat základní informace o waldorfské pedagogice (např. zde ), a tak bych nerada nosila dřevo do lesa. Namísto popisování teoretických východisek nebo i praktických aktivit raději napíši, co se mi na waldorfu líbí. Na úvod ještě zmíním, že každou školu tvoří lidé a i přestože ve waldorfu jsou pedagogické přístupy, metody poměrně striktně popsané, tak žádné dvě waldorfské školy nebudou stejné. Do všech činností se velmi promítá osobnost učitelů, dětí i rodičů. A tak je určitě důležité se ptát, jestli ta konkrétní waldorfská škola (resp. školka), o kterou máte zájem, splňuje to, co je pro Vás důležité. Waldorf vznik na počátku dvacátého století jako reakce na změny způsobené průmyslovou revoluce, vymezil se vůči tomu, že „klasická škola“ v té době vychovávala zejména zaměstnance pro továrny a další instituce. Waldorf chtěl, aby cíl vzdělání, nepodléhal tlaku, jací jsou potřeba pracovníci, ale naopak aby jednotlivé dětské osobnosti mohly rozvinout

Jak to měla s vnitřní motivací malá a i trošku větší Karolina?

Obrázek
Během času, kdy připravuji kurz Výzvy vnitřní motivace, se sama zamýšlím nad tím, jak moji vnitřní motivaci podporovali nebo naopak tlumili moji učitelé. Dostala jsem do života dar hledat si svoji cestu, a tak jsem už jako velmi malé dítě cítila často nesoulad mezi tím, jak to je a jak by to mělo správně být.    Díky tomu se nepodařilo mojí paní učitelce v první a druhé třídě úplně zabít mojí vnitřní motivaci, přestože jsem přesvědčená, že se paní Mrkvičková (nebojte, jméno bylo změněno) narodila v řecké Spartě a milovala řád a disciplínu. Byla velmi vnímavá k tomu, kdo s kým nechce sedět a hned dotyčné seskupila. Naučila nás sedět nehnutě s rukama za opěradlem židle. Dokázala rozvíjet talenty svých žáků citlivými větami, že dvojkou z hudebky nebude kazit vysvědčení. Pravděpodobně každá další vyučující by byla hvězda, ale ta naše z třetí a čtvrté třídy opravdu byla. Nejsilnější zážitek, který s ní mám spojený byla společná kresba moře s živočichy. Každý ze třídy nakreslil jedno

Vyznejte se v možnostech základního vzdělávání v České republice

Obrázek
Podle Školského zákona se na každé dítě s trvalým pobytem v České republice vztahuje povinná školní docházka, která zahrnuje jeden předškolní rok a devět let odpovídající počtu ročníku na základní škole. Dítě může absolvovat povinnou školní docházku dvojím způsobem. Buď chodí do školy , která je zapsaná ve školském rejstříku nebo je v režimu individuálního vzdělávání (tj. běžně označované jako domácí vzdělávání) a je zapsané v kmenové škole, která je také registrovaná. Ve druhém případě má povinnost dvakrát ročně absolvovat přezkoušení. Forma přezkoušení závisí na řediteli školy, rozsah je dán tzv. Školním vzdělávacím programem, který vychází z Rámcového vzdělávacího programu.     Co jsou ten Rámcový/Školní vzdělávací program? Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) je dokument, který charakterizuje české základní vzdělávání, vymezuje jeho cíle, specifikuje klíčové kompetence (tj. zejména dovednosti v oblasti učení, řešení problémů, komunikace, sociální, prac

Adventní spirála

Obrázek
Adventní spirála symbolizuje cestu do svého nitra. Vede nás k rozjímání v tomto svátečním čase. Rodiče nebo pedagogové připraví pro děti spirálu ze zelené chvojí, na kterém jsou umístěné hvězdy. Děti si vyrobí svícínky z jablíček a jdou po spirále až do samého středu, kde svítí svícen. Zapálí si svou svíčku a cestou zpátky ji postaví na místo nějaké hvězdy. Ve školkách malé děti často doprovází anděl. Při chození po spirále ostatní zpívají koledy (velmi oblíbená je pro tuto příležitost Byla cesta, byla ušlapaná). Během dne nebo na začátku slavnosti se vypráví příběh o otci Jakubovi. Hluboko v lese, v horách, daleko od lidí žil poustevník, kterému lidé z vesnice, říkali Otec Jakub. Kdysi odešel z údolí, protože pro něj bylo příliš hlučné. Žil sám, sbíral léčivé byliny a pečoval o divokou zvěř. Vyprávělo se, že se postupně naučil rozumět řeči zvířat a povídal si s nimi. Občas pro něho poslali, když někdo onemocněl a bylo potřeba jeho bylin a zkušených rad. V létě za ním chodili děti.

Jak můžeme malinko jinak pojmout advent?

Obrázek
Prosinec, měsíc, kdy nastane nejdelší noc, je od pradávna spojen s oslavou této astronomické události. Pohanské svátky zimního slunovratu byly silně zakořeněné, a tak se nám může zdát pravděpodobná i teorie o tom, že vznikající církve potřebovaly najít silné příběhy, které přitáhnou pozornost lidí k uctívání jednoho Boha. Díky tomu se i v dnešní oslavě Vánoc najdou nějaké pohanské prvky. V prosinci jsou často ve školách a školkách děti jen tři týdny, a tak se krásně hodí tři přístupy – tři kultury (náboženství), jak oslavit dlouhé noci a hlavně začátek jejich zkracování a přicházení světla do našich životů. Všechny tři kultury mají vztah k našemu území, a tak je můžeme vnímat, jako poznávání našich kořenů.   Židé slaví Chanuku Chanuka je židovský pohyblivý svátek, jehož začátek může nastat od konce listopadu či během prosince (v roce 2021 začíná 28. listopadu). Říká se mu také Svátek světel a připomíná zázrak, který se stal v jednom významném židovském chrámu. Židé a chanukov