O hledání svojí cesty v lese emocí
Vzhledem k tomu, že už přes deset let u nás doma pobíhají malé děti, tak o emoce opravdu nemáme nouzi. I přestože mám pocit, že nejvíc uvědomění přišlo až se čtvrtým dítětem, tak žádný jednoduchý návod "Jak na emoce v 5 krocích" nemám. Mohlo by se zdát, že jsem si téma emocí vybrala omylem, když nenabízím zaručené rady, ale pravdou je, že já mám pocit, že neexistuje jednoduchý univerzální návod vůbec na nic. Zkuste se jenom zamyslet nad tím, když Vás někdo požádá o to, abyste mu přinesli kávu, tak jak ji má rád. Běhají Vám už v hlavě všichni vaši známí, kamarádi, sousedka, babička, traktorista z vedlejší vsi,… a k nim přiřazujete to preso, turka, instantní, kapučíno, případně vybíráte kávu z lokální pražírny… Pro každého je jiná káva ta nejlepší, a tak i u všeho, co děláme, potřebujeme najít tu svoji vlastní cestu. Nenabízím Vám tedy 5 zaručených rad, ale spíš 5 témat a oblastí, kde nacházím tu cestu já. A také jeden oblíbený ci...