HRAběcí

Máme tu podzim, barevné listí se snáší na zem a dává nám spoustu prostoru pro to ho posbírat a tvořit draky, kytice, mandaly, obrázky, ... A nebo můžete vzít do hry i geometrii a příběhy. V jedné dětské knížce putuje ježeček po podzimním lese a hledá, kde by zaspal zimu. Potkává se s různými zvířátky a zažívá malá a i velká dobrodružství. Při setkání se žábou vidí ve vodní hladině svůj obraz a mluví s ním, příhlížející žába se mu zasměje. A to je super moment s příběhu, který se dá využít k tvořivé podzimní aktivitě. Postavíme z listů a jiných přírodnin zvířátka, k nohám jim dáme lano jako břeh potoka. Dalším úkolem pro děti je poskládat ke zvířátku jeho obraz na hladině. Starší děti ve školce to zvládají dobře, mladším musíme trochu pomoci a povídat si s nimi o tom.  

Také máte potřebu neustále hledat a objevovat nové zdroje nápadů pro práci z dětmi? Možná vám můj další článek poradí, jestli je potřeba si do knihovničky přidat i knihu Nejlepší hry z lesních školek , kterou editovali Tereza Valkounová (z Asociace Lesních mateřských školek) a  Petr Daniš (ředitel vzdělávacího centra Tereza, propagátor svobodné hry a pobytu venku). Editoři oslovili průvodce lesních mateřských školek a klubů a  sesbírali ověřené hry (resp. hravé aktivity) , které by dětem mohly pomoci v objevování přírody. Zároveň představují i příběh šesti lesních školek. V úvodu autoři vysvětlují, co je vedlo k napsání knihy. Jak se změnil životní styl dětí a proč si děti potřebují hrát v přírodním prostředí. (Podrobněji o tom píše Petr Daniš v publikaci Děti venku v přírodě: ohrožený druh? ). Kladli si za cíl, aby kniha dobře posloužila, jak profesionálům (učitelům a lektorům), tak rodičům. Podařilo se jim velmi jasně a stručně popsat pět rad, jak se na hry připravit (Dobrovo

Jinými slovy by šlo napsat, jak najít to správné téma, které mě bude bavit. Nuda je zdravá, takže určitě není potřeba se vyrhat hned vymýšlet zábavu, ale je fajn si někdy přiznat, že i podněty v domě plném věcí nemusí být vždycky dostačující nebo ty konkrétní, které právě teď potřebuje vaše dítě. Pokud se nebojíte s děětmi jejich téma hledat a jste na to všichni naladěni, mohly by vám následující aktivity pomoci. V předchozích článcích ( tady a tady ) jsem psala o možnostech i limitech toho, jak připravit podnětné prostředí pro své (i půjčené děti). Dotkla jsem se toho, že v „umělém“ prostředí často chybí možnost vnímat celek a také myšlenky, že některé děti potřebují mít možnost rozvíjet své myšlenky. Následující aktivity trénují divergentní (rozbíhající se) myšlení, mohou pomoci objevení témata, která děti zajímají. A také lze díky nim nalézt co největší počet témat, která by někdy mohla někoho ze skupiny zajímat. Zároveň umožňují lépe vnímat celou šíři a rozmanitost lidského po

  V předchozím článku ( zde ) jsem psala o tom, co je dobré si rozmyslet, když už na tom domácím vzdělávání jste. Plynule navážu, jak to může vypadat v praxi. Můžeme si opět představit nějakou škálu, od varianty: Přenesená škola domů – Máte předměty, učebnice, pracovní sešity a další materiály, které Vám přijdou zajímavé a snažíte se plus mínus držet toho, co dělá odpovídající třída ve škole (nebo třeba i nějaká konkrétní, se kterou jste v kontaktu – třeba chodíte na výlety apod.) Škola jako projektové a integrované vyučování – Vycházíte z výstupů, které mají děti „předepsané“ ve školním vzdělávacím programu, al jdete na to zábavnější formou. Učíte se spíš po tématech (logických celcích, které mají obraz v realitě) než po předmětech, chodíte hodně na výlety, exkurze (když to jde), učíte se přímo od odborníků, mnohem více propojujete vzdělávání a reálné život než je standard v běžné škole. V obou případech bývá hodně aktivní rodič, pomáhá dítěti organizovat čas, zadává mu úkoly, p

Je to tady, podařilo se Vám oběhnout byrokratické kolečko a s žádostí o individuální vzdělávání (s pečlivě vyplněnými důvody) a se zprávou z pedagogicko-psychologické poradny jste zaklepali na dveře toho správného ředitele, který Vaše dítě přijme a nabídne Vám přívětivé podmínky pro plnění povinné školní docházky. Bingo. Možná jste si ještě předtím dali perné chvilky u rozhodování, zda do toho půjdete, přesvědčování okolí, partnera, sama sebe… Teď je září, všechno klaplo a Vy cítíte úlevu. Nebo taky ne a přepadají Vás pochybnosti a hledáte v okolí i na netu nějakou radu, návod, pomoc. Asi je Vám jasné, že i když ten návod, jak být spokojená domškolácká rodina, najdete, tak to ještě neznamená, že to jde jednoduše zkopírovat. Ono totiž fakt nejde. Skoro jako bych si podřezávala větev a říkala Vám hned na začátku, ať to dál nečtete, protože je to k ničemu. Návod na instantní domškoláctví Vám nedám, ale můžu Vám dát nějaké otázky, na které je dobré si odpovídat. Jak to máte vy sa