HRAběcí

Je to tady, podařilo se Vám oběhnout byrokratické kolečko a s žádostí o individuální vzdělávání (s pečlivě vyplněnými důvody) a se zprávou z pedagogicko-psychologické poradny jste zaklepali na dveře toho správného ředitele, který Vaše dítě přijme a nabídne Vám přívětivé podmínky pro plnění povinné školní docházky. Bingo. Možná jste si ještě předtím dali perné chvilky u rozhodování, zda do toho půjdete, přesvědčování okolí, partnera, sama sebe… Teď je září, všechno klaplo a Vy cítíte úlevu. Nebo taky ne a přepadají Vás pochybnosti a hledáte v okolí i na netu nějakou radu, návod, pomoc. Asi je Vám jasné, že i když ten návod, jak být spokojená domškolácká rodina, najdete, tak to ještě neznamená, že to jde jednoduše zkopírovat. Ono totiž fakt nejde. Skoro jako bych si podřezávala větev a říkala Vám hned na začátku, ať to dál nečtete, protože je to k ničemu. Návod na instantní domškoláctví Vám nedám, ale můžu Vám dát ně...

Neprosto většinu svého života mám pocit, že jsem otevřená jiným názorům, nijak zásadně mě nedrásá, když někdo žije jiným způsobem a nikdy mě nenapadlo, že by nějaká menšina mohla za moje „problémy“ a měla jsem tak potřebu se vůči ním vymezovat. Ale párkrát v životě jsem pociťovala silný tlak okolí, abych byla pružnější a přizpůsobila se situaci. Já jsem vnitřně věděla, že nemůžu udělat ani krok, ale zároveň jsem se nemohla ubránit pocitu, že jsem rigidní, málo otevřená, a tak je se mnou asi něco špatně. Začala jsem ten pocit zkoumat a vztahovat k různým oblastem svého života. Jak se otevřít novým pohledů? Sledovat krajinu, mraky nebo to, co se děje v nás? A tak Vás zvu, abyste to prozkoumali se mnou pomocí pár otázek a zamyšlení.     Jak se dokážete přizpůsobit potřebám dětí? Umět vnímat potřeby dětí je pro mne jedna z nejdůležitějších vlastností učitele. Někdo se to nikdy nemusel učit a naprosto přirozeně ví, co kter...