HRAběcí

Je úterý a prší, ale protože si chceme užít kroužek s padákem (Jindřiščinou sukýnkou) venku, tak jsme vyzkoušeli super vychytávku a z většího padáku si udělali domeček… nejsme v suchu, ale jsme v mnohem menším mokru a můžeme začít… foto: Jana Borisová  … uděláme si bouřku, protáhneme se při stromové rozcvičce (podobné jako loni na škole na zkoušku, o které jsme psali zde)… a probudíme Jindřišku písničkou. Pozdravíme se s ní a ona má pro nás příběh o stromu – prastromu, který byl úplně na počátku… je obrovský a na všech větvích rostou stejné listy. Máme připravenou pomůcku od Hrocha – takový kmen nebo torzo stromu. Je to silnější klacek, který má navrtané díry a podstavec, tak aby stál. V jednom otvoru je zastrčený dubový list.   Jak tak vyprávíme o tom stromu, tak děti dostanou za úkol dodělat zbytek stromu tak, aby měl celou korunu stejných listů. Z pomůcky se nám stává doubek…, ještě hledáme žaludy, které na něm rostou, aby náš prastrom...

 Dneska proběhl svatý Václav, u nás doslova ... vůbec jsme nestihli rozjímat nad legendou o něm. Ale máme tip, jak udělat super rychle obrázek svatého Václava, teda pokud máte v peněžence (nebo děti v pokladničce) dvacku. Pak stačí minci dát na stůl, na ni položit papír, hlídat si, aby se neposunul a udělat frotáž (čmárat pastelkou, tak aby vylezl reliéf z dvacky). A svatý Václav je tady. Pokud máte doma nějakou samotvrdnoucí hmotu, tak si můžete vyrobit amulet svatého Václava, který Vás může ochraňovat třeba před trudomyslností letošních podzimních dní. Krásné stváteční čas přeje Karolina P.S.: Nakonec jsme si přece jenom pustili aspoň díl z Českého udatného národa.

Na začátku tisíciletí ve školách postupně mizely praktické předměty, jako byly dílny, obrázek tatínků a dědečků kutících o víkendech se také stal vzácným, a tak spousta dětí přišla o šanci pracovat rukama, zkoušet, co dovolí materiál, jakou sílu má, který nástroj…  Práce rukama, která se možná chvíli jevila jako „podřadnější“ (rozuměj, můžeš se u ní umazat), se dostává do popředí, … waldorfské a lesní školy nadšeně prezentují, jak jejich děti s Ikea škrabkami a kulatými Opinely vyřezávají (nejčastěji jakési rituální nožíky, hole a oštěpy), na základní školách se poctivě sepisují granty na polytechnickou výchovu, aby se mohly znovu vybavit osiřelé (či na IT učebnu předělané) dílny. Byla by ovšem škoda, kdyby se dílny vrátily v té podobě, v jaké si je pamatují dnešní třicátníci a čtyřicátníci, kdy vrcholem bylo vyrobit si brousítko na tužku či přívěšek na klíče. Inspirací by mohly být waldorfské školy, kde děti vyrábě...

Už je to pár let, co jsem narazila na internetu na šikovnou výtvarnici Myynu (co už je Mankai, www.mankaipaper.cz ). Mimo krásných akvarelových vzorů mě nadchnul její návod na výrobu razítek. Pokud jste v dětství měli rádi linoryt a stále se ještě někde u Vás doma válí rydla, tak Vás od výroby vlastních razítek dělí už jen krůček – a to sehnání ideální pryže (gumy na gumování), do které se bude dobře rýt. Původní Myynin návod na výrobu razítek se mi už nepodařilo najít, a tak vkládám  postup ode mne. Co potřebujete? Potřebujete rydlo na linoryt, fix nebo propisku, kterou si nakreslíte obrázek na podklad a tu správnou pryž. Musí být dostatečně měkká, ale zároveň malinko „drolivá“. Když bude hodně pružná, tak „drží po hromadě“ a místo čistého vrypu máte pocit, že jste se přilepili k asfaltu a je to boj. Nejlepší, co lze v Česku sehnat je španělská guma značky Milan, ale jelikož jich je mraky druhů, tak hledejte pryž číslo 2...