Nápady z Hrochovy dílny I. – ptáčci a panáčci

Na začátku tisíciletí ve školách postupně mizely praktické předměty, jako byly dílny, obrázek tatínků a dědečků kutících o víkendech se také stal vzácným, a tak spousta dětí přišla o šanci pracovat rukama, zkoušet, co dovolí materiál, jakou sílu má, který nástroj… 

Práce rukama, která se možná chvíli jevila jako „podřadnější“ (rozuměj, můžeš se u ní umazat), se dostává do popředí, … waldorfské a lesní školy nadšeně prezentují, jak jejich děti s Ikea škrabkami a kulatými Opinely vyřezávají (nejčastěji jakési rituální nožíky, hole a oštěpy), na základní školách se poctivě sepisují granty na polytechnickou výchovu, aby se mohly znovu vybavit osiřelé (či na IT učebnu předělané) dílny.

Byla by ovšem škoda, kdyby se dílny vrátily v té podobě, v jaké si je pamatují dnešní třicátníci a čtyřicátníci, kdy vrcholem bylo vyrobit si brousítko na tužku či přívěšek na klíče. Inspirací by mohly být waldorfské školy, kde děti vyrábějí židle, lucerny, měděné misky a jiné praktické předměty. Anebo můžeme jen trochu popustit fantazii a tvořit předměty, které lze rovnou využít pro volnou hru nebo jako pomůcky. A tak si děti vyzkouší kouzlo, kdy nějaké hmotě vdechnou život.

Máte-li po ruce akuvrtačku, brusný papír, nůž, IKEA škrabku, ruční pilku, svěrák… a různé přírodní materiály, korálky a jiné serepetičky, můžete vyzkoušet Hrochovy nápady na výrobky, které lze dělat s dětmi. V případě menších dětí je ještě potřeba si sehnat šikovného či alespoň odvážného pomocníka (babičku, maminku, tatínka, dědu, staršího bráchu, sousedku …).

Ptáčci

Materiál: kousek větve o průměru cca 2 cm (ideálně uříznuté 14 dní dopředu), peří, korálky, voskové bločky (např. Stockmar), nebo barvy (akrylovky), hřebíčky

Nástroje: nůž (případně ruční pilka), brusný papír, škrabka, akuvrtačka nebo nebozízek (ruční vrták), kladivo, případně svěrák, štětec, nádoba na vodu

Postup: Z větve nožem či škrabkou odstraníme kůru. Uřízneme kus o délce 15 až 25 cm. Orientujeme se podle délky per, která máme k dispozici, tak aby výsledný ptáček byl vyvážený. Nožem začistíme konce a brusným papírem vyhladíme povrch. Vzniklý dřevěný špalíček je tělem budoucího ptáčka a my jej můžeme pomalovat a ozdobit korálky. Velmi dobře kryjí voskové bločky a zároveň mají tu výhodu, že není potřeba před další fází čekat na uschnutí. Oči můžeme vyrobit tak, že vezmeme hřebíček, navlíkneme na něj korálek a opatrně jej přitlučeme. Vrtačkou nebo nebozízkem vytvoříme otvory pro křídla a ocasní pera. Do děr kápneme lepidlo z tavné pistole a vložíme peří. Teď už stačí jen počkat, než lepidlo zaschne a let ptáků může začít.

Poznámka ke dřevu: Vhodné jsou větve javoru, jeřábu, lísky. U čerstvě uřízlé větve lze velmi dobře oloupat kůru, ale dřevo pod ní je hodně mokré a tedy se špatně smirkuje a barví.

Panáčci

Materiál: kousek větve o průměru cca 3 cm, korálky, hřebíčky, ozdobné čalounické hřebíky

Nástroje: nůž (případně ruční pilka), brusný papír, škrabka, akuvrtačka nebo nebozízek (ruční vrták), kladivo, případně svěrák

Postup: Obdobným způsobem jako u ptáčků získáme dřevěný špalíček o délce 10 až 15 cm. v místech, kde tušíme obličej, přiděláme pomocí hřebíčků s korálky nebo čalounických hřebíků oči, nos, pusu, uši… či jinou ozdobu.

Poznámka: My jsme panáčky používali při řešení příkladu z prostředí autobus v Hejného matematice.