HRAběcí

Jinými slovy by šlo napsat, jak najít to správné téma, které mě bude bavit. Nuda je zdravá, takže určitě není potřeba se vyrhat hned vymýšlet zábavu, ale je fajn si někdy přiznat, že i podněty v domě plném věcí nemusí být vždycky dostačující nebo ty konkrétní, které právě teď potřebuje vaše dítě. Pokud se nebojíte s děětmi jejich téma hledat a jste na to všichni naladěni, mohly by vám následující aktivity pomoci. V předchozích článcích ( tady a tady ) jsem psala o možnostech i limitech toho, jak připravit podnětné prostředí pro své (i půjčené děti). Dotkla jsem se toho, že v „umělém“ prostředí často chybí možnost vnímat celek a také myšlenky, že některé děti potřebují mít možnost rozvíjet své myšlenky. Následující aktivity trénují divergentní (rozbíhající se) myšlení, mohou pomoci objevení témata, která děti zajímají. A také lze díky nim nalézt co největší počet témat, která by někdy mohla někoho ze skupiny zajímat. Zároveň umožňují lépe vnímat celou šíři a...

  V předchozím článku ( zde ) jsem psala o tom, co je dobré si rozmyslet, když už na tom domácím vzdělávání jste. Plynule navážu, jak to může vypadat v praxi. Můžeme si opět představit nějakou škálu, od varianty: Přenesená škola domů – Máte předměty, učebnice, pracovní sešity a další materiály, které Vám přijdou zajímavé a snažíte se plus mínus držet toho, co dělá odpovídající třída ve škole (nebo třeba i nějaká konkrétní, se kterou jste v kontaktu – třeba chodíte na výlety apod.) Škola jako projektové a integrované vyučování – Vycházíte z výstupů, které mají děti „předepsané“ ve školním vzdělávacím programu, al jdete na to zábavnější formou. Učíte se spíš po tématech (logických celcích, které mají obraz v realitě) než po předmětech, chodíte hodně na výlety, exkurze (když to jde), učíte se přímo od odborníků, mnohem více propojujete vzdělávání a reálné život než je standard v běžné škole. V obou případech bývá hodně ...

Je to tady, podařilo se Vám oběhnout byrokratické kolečko a s žádostí o individuální vzdělávání (s pečlivě vyplněnými důvody) a se zprávou z pedagogicko-psychologické poradny jste zaklepali na dveře toho správného ředitele, který Vaše dítě přijme a nabídne Vám přívětivé podmínky pro plnění povinné školní docházky. Bingo. Možná jste si ještě předtím dali perné chvilky u rozhodování, zda do toho půjdete, přesvědčování okolí, partnera, sama sebe… Teď je září, všechno klaplo a Vy cítíte úlevu. Nebo taky ne a přepadají Vás pochybnosti a hledáte v okolí i na netu nějakou radu, návod, pomoc. Asi je Vám jasné, že i když ten návod, jak být spokojená domškolácká rodina, najdete, tak to ještě neznamená, že to jde jednoduše zkopírovat. Ono totiž fakt nejde. Skoro jako bych si podřezávala větev a říkala Vám hned na začátku, ať to dál nečtete, protože je to k ničemu. Návod na instantní domškoláctví Vám nedám, ale můžu Vám dát ně...