HRAběcí

Nedávno jsem na blogu psala recenzi na knihu Nejlepší hry z lesních školek , kterou editovali Tereza Valkounová a  Petr Daniš a slibovala, že příště se podíváme na knihu Hry z lesní škol(k)y od Jane Worroll a Petera Houghton . Názvy knih jsou velmi podobné, a tak Vás zvu k přečtení recenze, kde popíšu, jak k tématu her v přírodě přistoupila tato kniha z britského prostředí. V úvodu knihy se dozvídáme širší kontext vzniku knihy. Autoři Jane Worroll a Peter Houghton, kteří působili v lesní škole v Londýně, se hlásí ke konceptu „Forrest school“, který do Velké Británie přišel ze Skandinávských zemí v 90. letech minulého století. Myšlenkově se opírají o pedagogické osobnosti (např. Marie Montessori, Rudolf Steiner) a východiska, která mají společná se skautingem a woodcraftem (British scouting, Woodcraft folk). Svůj směr vzdělávání charakterizují jako terapeutický, který chce rozvíjet sociální, e...

Malý matematici (MM): předškoláci, případně první třída  Pomůcky: pytlík s deseti kaštany pro každého  Cíl: procvičit počítání do deseti, příprava na sčítání (i odčítání), propojení počítání na prstech s jinou pomůckou (kaštany, počítadlo), součové vzorce s výsledkem 10 Nejprve matematická rozcvička (potřebujeme se zahřát, zkoncentrovat, vybít trochu energie, která by nás rušila při klidnější části, která bude následovat): Říkáme cviky a k nim počet, kolikrát to mají udělat… 3 dřepy, 2 výskoky, 5x zakroužit levou rukou, 7x zakroužit pravou rukou, 4 skoky na pravé noze, 1 skok na levé noze, 10 x zatnout pěsti a otevřít, …, nakonec dotkněte se 5 stromů a přiběhněte zpátky.    Úkol pro MM : 1) Každý si vezměte jeden pytlík a spočítejte, kolik je v něm kaštanů. Kdo ví, tak se na mě podívá a dá mi signál – ruka na hlavě. Kontrola, případně úprava počtu kaštanů, tak aby opravdu všichni měli deset. Vrátíme je do pytlíku a já se ještě zeptám, zda mi mohou ještě ukázat na ...

Je úterý a prší, ale protože si chceme užít kroužek s padákem (Jindřiščinou sukýnkou) venku, tak jsme vyzkoušeli super vychytávku a z většího padáku si udělali domeček… nejsme v suchu, ale jsme v mnohem menším mokru a můžeme začít… foto: Jana Borisová  … uděláme si bouřku, protáhneme se při stromové rozcvičce (podobné jako loni na škole na zkoušku, o které jsme psali zde)… a probudíme Jindřišku písničkou. Pozdravíme se s ní a ona má pro nás příběh o stromu – prastromu, který byl úplně na počátku… je obrovský a na všech větvích rostou stejné listy. Máme připravenou pomůcku od Hrocha – takový kmen nebo torzo stromu. Je to silnější klacek, který má navrtané díry a podstavec, tak aby stál. V jednom otvoru je zastrčený dubový list.   Jak tak vyprávíme o tom stromu, tak děti dostanou za úkol dodělat zbytek stromu tak, aby měl celou korunu stejných listů. Z pomůcky se nám stává doubek…, ještě hledáme žaludy, které na něm rostou, aby náš prastrom...

Dítě od narození do 5 let má (nejen podle Montessori pedagogiky) senzitivní období pro všechny smyslové podněty, zajímá se o své okolí, hltá všechny vjemy a zvnitřňuje je. A tak jsou všechny aktivity na rozvoj smyslů velmi oblíbené u školkových dětí (ale často i u těch starších).  Letošní září je příjemně teplé, což je ideální pro vyzkoušení aktivity na hmat venku přímo v lese, a tak se podělíme o pár nápadů z naší Hraběcí herny. Hmatový pytlík Potřeby: látkové pytlíky, do kterých nasbíráme přírodniny, ideálně pro každé dítě přírodniny - spíše méně (5-6), ale vybrané, tak aby se na pohmat lišily, my měli smrkovou větvičku a šišku, žalud, kamínek, list      Ještě než dětem rozdáme pytlíky, tak je poučíme, aby se do nich nekoukaly, ale jen sáhly a zkusily nahmatat, co by tam mohlo být. Otázky volíme podle věku: U starších dětí se ptáme, jaké jsou ty věci, které nahmataly, dáváme jim prostor, aby mohly popisovat vlastnosti předmětů, ale i pocity, které z šahání do pytlí...

Individuální vycházky do přírody jsou i během současného stavu omezení pohybu dovolené, tak se běžte podívat do lesa, co už u vás kvete. My jsme zatím objevili sněženky, bledule, devětsil bílý a pár dalších méně známých rostlin. Chcete-li si objevené jarní byliny připomenout i po návratu domů, vytiskněte si naše omalovánky. Když se vám to podaří oboustranně, můžete si udělat knížku. Pod každou rostlinou je nápis šedivý velkými písmeny ve fontu Comenia Script. Děti mohou názvy obtáhnout a ještě tam zbude dost místa pro informaci, kdy a kde poprvé jste letos danou kytičku viděli.

Listopadová škola na zkoušku   AKTUALIZACEDOPLNĚHO O NAHRÁVKU ČTENÍ POHÁDKY JIŽNÍ LOUKA A DÁLE MATERIÁLY K VYTIŠTĚNÍ PRO DALŠÍ TVOŘENÍ PODLE PŘÍBĚHU.   Na listopadové Škole na zkoušku bylo naplánované vyzkoušet si variantu, kdy by si děti pracovaly na svých projektech. Nejpřirozenější by bylo, kdyby děti jen tak samy přišly, že mají zájem něco dělat, ale protože je všechno jenom na zkoušku, tak nám v tomhle případě chybí kontinuální setkávání, kdy se dá lépe vnímat, co koho zajímá a co přesně by chtěl v tuto chvíli rozvíjet. Proto jsem jako evokační aktivitu použila příběh Jižní louka ze stejnojmenné knížky od Astrid Lindgrenové, který vypráví o chudých sirotcích Anně a Matyášovi, které se dostanou k sedlákovi. Místo rodičovského objetí a dětských radovánek zažívají jen tvrdou práci a šedivé dny. Sourozenci se těší na zimu, až začnou chodit do školy a konečně se jejich dny promění, ale bohužel žádná výrazná změna nenastane a šedé dny pokračují. Pak se...