Hry z lesní škol(k)y – recenze knihy

Nedávno jsem na blogu psala recenzi na knihu Nejlepší hry z lesních školek, kterou editovali Tereza ValkounováPetr Daniš a slibovala, že příště se podíváme na knihu Hry z lesní škol(k)y od Jane Worroll a Petera Houghton. Názvy knih jsou velmi podobné, a tak Vás zvu k přečtení recenze, kde popíšu, jak k tématu her v přírodě přistoupila tato kniha z britského prostředí.


V úvodu knihy se dozvídáme širší kontext vzniku knihy. Autoři Jane Worroll a Peter Houghton, kteří působili v lesní škole v Londýně, se hlásí ke konceptu „Forrest school“, který do Velké Británie přišel ze Skandinávských zemí v 90. letech minulého století. Myšlenkově se opírají o pedagogické osobnosti (např. Marie Montessori, Rudolf Steiner) a východiska, která mají společná se skautingem a woodcraftem (British scouting, Woodcraft folk).

Svůj směr vzdělávání charakterizují jako terapeutický, který chce rozvíjet sociální, emoční i vývojový potenciál dětí. Mezi důležité cíle řadí vedení k samostatnosti, aktivní přístup, hravost, učení přímou zkušeností v přírodním prostředí, odhadování rizik, dosahování cílů.

Aktivity v knize jsou rozděleny do čtyř oddílů, tj. Objevování přírody, Lesní umění, Zálesácké dovednosti a Skupinové hry v divočině. Každá aktivita je uvedena krátkým odstavcem, který často může posloužit i jako motivace pro děti. Poměrně dobře je zde popsán širší kontext hry, oblast a cíle, které rozvíjí. U každé aktivity si můžeme přečíst, jak hru připravit, realizovat a zároveň i na co si máme dát pozor, abychom předcházeli zranění dětí. Na konci jsme jako pedagogové vyzváni, abychom nezapomínali na reflexi aktivity. Jsou zde uvedené konkrétní otázky, jak s dětmi činnost smysluplně uzavřít. U každé hry nechybí tabulka se základními údaji (místo, věková skupina, zaměřeno na…, potřeby).



Nejzajímavější aktivity jsou v prvním oddíle Objevování přírody. Nalezneme tu aktivitu výletní hůl (stejnou jako v české knize), lesní mapu, žaludovou schovávanou, hon za pokladem aj. v kapitolách Lesní umění a zálesácké dovednosti jsou popsané poměrně známé činnosti. U posledního oddílu Skupinové hry v divočině oceňuji, že autoři vychází z poznatků o životě zvířat a vymýšlí hry, které by dětem tyto momenty přibližovaly (např. echolokace netopýrů, potravní řetězec). Někde bych měla tendenci hru upravit, aby byla biologicky přesnější.

Když bych měla celkově knihu zhodnotit, tak by ji popsala jako takový základní osvědčený soubor aktivit pro učitele v lesních školkách, školách, družinách. Hry a činnosti lze bez problémů modifikovat na věkovou skupinu od malých školkových dětí po druhostupňové a možná i starší. Oceňuji, že autoři uvádí i širší kontext aktivity a způsob, jak nad ní přemýšlí i možnou reflexi a prostor pro zvnitřnění pocitů i znalostí u dětí. Trošku krkolomný je pro mne jazyk překladu, nejsem si jistá, zda byl překladatel dostatečně ponořen do české problematiky her v přírodě. Někdy jsem musela delší dobu přemýšlet, co bylo cílem sdělení. Podobně jako u předchozí recenzované knihy, musím napsat, že zkušený průvodce v lesní školce (škole), vedoucí, který prošel skautským nebo turistickým oddílem, asi příliš nového neobjeví, ale pro začínající pedagogy může být příručka velmi dobrým pomocníkem.

Komentáře

  1. Dobrý den, děkuji za tip a za recenzi. Určitě na ní mrknu a případně ji zařadím do své databáze knih. Jelikož je manželka speciální pedagožka, tak se tomuto tématu alternativního vzdělávání věnujeme fakt hodně. A já jsem zase sociolog, takže k tomu máme blízko. :) Vždycky se smíchem říkáme, že naše děti za tohle budou fakt jednou hodně trpět. :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omalovánkový herbář jarních bylin

Jindřiška a padák aneb Jak na RANNÍ KRUH se školkovými dětmi?

Písmenkový příběh na J