Hmat rukama i nohama

Dítě od narození do 5 let má (nejen podle Montessori pedagogiky) senzitivní období pro všechny smyslové podněty, zajímá se o své okolí, hltá všechny vjemy a zvnitřňuje je. A tak jsou všechny aktivity na rozvoj smyslů velmi oblíbené u školkových dětí (ale často i u těch starších). 

Letošní září je příjemně teplé, což je ideální pro vyzkoušení aktivity na hmat venku přímo v lese, a tak se podělíme o pár nápadů z naší Hraběcí herny.

Hmatový pytlík

Potřeby:
látkové pytlíky, do kterých nasbíráme přírodniny, ideálně pro každé dítě
přírodniny - spíše méně (5-6), ale vybrané, tak aby se na pohmat lišily, my měli smrkovou větvičku a šišku, žalud, kamínek, list 


 


 

Ještě než dětem rozdáme pytlíky, tak je poučíme, aby se do nich nekoukaly, ale jen sáhly a zkusily nahmatat, co by tam mohlo být.

Otázky volíme podle věku:

U starších dětí se ptáme, jaké jsou ty věci, které nahmataly, dáváme jim prostor, aby mohly popisovat vlastnosti předmětů, ale i pocity, které z šahání do pytlíku,... není úplně zásadní poznat, co to je, ale užít si ten hmatový vjem...

U mladších dětí, které méně mluví, se ptáme, jestli nahmataly něco pichlavého, hladkého, kulatého, studeného, měkkého...

Postupně věci vyndáme a prohlédneme si je.

Had z lana

Potřeby: lano a rovnější místo v lese (u nás jsou bohužel staré nánosy bývalých lokálních skládek, tak jsme lano podložili plachtou)

Zamotáme lano do spirály, tak aby vypadalo jako had (nebo třeba šnečí ulita), zujeme si boty a jdeme postupně po hadovi (úžasné cvičení proti plochým nohám).


 

 Bosá stezka

Potřeby: dostatek různého materiálu na vyplnění jednotlivých polí (my měli - kamínky, písek, klacíky, šišky, jehličí, žaludy, stonky netýkavek, listy), praktická jsou lana či provázky na vyznačení polí a kdo se potřebuje ochránit před možnými střepy, tak se hodí plachta nebo cetla na zem.

My jsme si natáhli celtu, vyznačili pole a spolu s dětmi jsme je začaly plnit. Když byla plachta pokrytá, začali jsme postupně po různých površích chodit a říkali si, jestli nám je to příjemné..., co je teplé a co studené, co zvláštně mokré a křupavé (netýkavky), kde si připadáme jako na pláži, ... co nás pžekvapilo, že vlastně není nepříjemné...







 Provázkové chůdy

Na hmatání nohama i na tu pěknou nožní klembu jsou fajn provázkové chůdy. Věřte, že vůbec není lehké zkoordinovat zvedání ruky a nohy. Komu by se tahle zábava líbila, může napsat Nilskému koni a objednat si je u něj.


 

Tác s jehličím (pískem)

Tác s jehličím bych řekla, že je aktivita z kategorie TB (taková blbost, která udělá radost:). Je to vlastně obdoba montessori plechu s krupicí, o kterém jsme psali již dříve.  Ale má to tu výhodu, že  jste v lese a žádnou vysypanou krupici na stole, podlaze (případně roznesenou do všech místností) nemusíte řešit. Oproti volnému čmárání na zemi, tác dětem ohraničí prostor a mohou se lépe soustředit na kreslení obrázků podle vzorů nebo psaní písmem. A právě když píšeme prstem do jehličí (písku, krupice, ...), tak si vlastně ohmatáváme písmena a zapisujeme si jejich obraz do hlavy. (Praktická poznámka: šedivý tác z Ikey za 25 Kč je hodně dobrá volba.)


 



 

Třídění

Když jsme u toho Montessori, tak covid vyhnal naši herničku hlavně ven, ale třídit se dá i to, co najdeme v lese a můžeme vyzkoušet, jestli nám to jde lépe rukama nebo velkou pinzetou (kleštěma:).


Kreslení kamínků

My jsme naši hmatovou hernu zakončily kreslením na kamínky. Přeci jenom to nahmatání toho správného kamínku (někdo se i pořádně prohrabal v kýblíku kamení), chytnutí fixy a vytvoření něčeho barevného (často abstraktního) je také smyslová aktivita.



 

Napříště se těší Jindřiška i všichni ostatní z Hraběcí:)

Fotila Jana Borisová (moc děkujeme:).


 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omalovánkový herbář jarních bylin

Jindřiška a padák aneb Jak na RANNÍ KRUH se školkovými dětmi?

Písmenkový příběh na J