Jak to měla s vnitřní motivací malá a i trošku větší Karolina?
Během času, kdy připravuji kurz Výzvy vnitřní motivace, se sama zamýšlím nad tím, jak moji vnitřní motivaci podporovali nebo naopak tlumili moji učitelé.
Dostala jsem do života dar hledat si svoji cestu, a tak jsem už jako velmi malé dítě cítila často nesoulad mezi tím, jak to je a jak by to mělo správně být.
Díky tomu se nepodařilo mojí paní učitelce v první a druhé třídě úplně zabít mojí vnitřní motivaci, přestože jsem přesvědčená, že se paní Mrkvičková (nebojte, jméno bylo změněno) narodila v řecké Spartě a milovala řád a disciplínu. Byla velmi vnímavá k tomu, kdo s kým nechce sedět a hned dotyčné seskupila. Naučila nás sedět nehnutě s rukama za opěradlem židle. Dokázala rozvíjet talenty svých žáků citlivými větami, že dvojkou z hudebky nebude kazit vysvědčení.
Pravděpodobně každá další vyučující by byla hvězda, ale ta naše z třetí a čtvrté třídy opravdu byla. Nejsilnější zážitek, který s ní mám spojený byla společná kresba moře s živočichy. Každý ze třídy nakreslil jednoho mořského tvora na obrovskou plachtu balicího papíru a dohromady jsme vytvořili nástěnný obraz. Myšlenka, že lze něco velkého vytvořit, když se spojí víc rukou mi přišla skvělá už tenkrát.
Po zlé a hodné paní učitelce na prvním stupni, přicházeli další pedagogové, často naplňovali různá učitelská klišé a mohli by být předobrazem kantorů v českých filmech. Vrátím se ale k vnitřní motivaci a k velmi silnému zážitku, kdy jsme společně ve škole sledovali dokument o jednom významném českém spisovateli a následně z „něho“ psali písemku. Velká část třídy odpověděla na otázku: „Co víte o tomto spisovateli,“ že byl alkoholik a spadl z okna. Bohužel jsme netušili, že to byl velmi oblíbený autor naší češtinářky a jí naše znalosti natolik ranily, že jsme dostali pořádně vyhubováno, že jsme nepochopili význam jeho knih. Dodnes jsem ani jednu jeho knihu nepřečetla.
V dalším příběhu si vzpomenu na češtinářku z gymnázia a její chuť (a odvahu) zjišťovat, jestli naše banální slohové práce nemají hlubší myšlenky, než ty, které se jeví z jejího prvního přečtení. Jeden můj spolužák napsal úvahu o hovně. Upřímně (promiň Honzo) to nebylo moc vtipné, ani dobře napsané a zároveň to podle všeho obsahovalo dost pravopisných i stylistických chyb. Znám učitele, které by urazil jen nápad psát slohovku o hovně, ale paní profesorka byla formát. Přišla se s námi poradit, co má Honzovi dát za známku a jelikož jsme odhlasovali tu o stupeň lepší, tak mu ji dala. Dodnes moc ráda píšu texty.
Obrovský nesoulad ve mně vyvolávali „učitelé strachu“. Často to byli výborní metodici, ale zároveň učili obtížné předměty a trpěli představou, že nejlíp se učí student, který se dostatečně bojí špatné známky. Případně razili heslo: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. O tom, jak je to se strachem a učením mluví v českém prostředí moc pěkně paní Jana Nováčková, autorka knihy Respektovat a být respektován.
Naopak učitelé, kteří reagovali na naši kritickou zpětnou vazbu (eufemismus), jako na výzvu a měli chuť něco změnit, byli jako závan čerstvého vzduchu do zatuchlé stáje.
Většina hezkých i bizardních zážitků se na mojí vnitřní motivaci k učení nepodepisovalo, měla jsem svoje sny a cesty, ale jeden typ učitelů dokázal zabíjet vnitřní motivaci i mně. Byli to milovníci Gausovy křivky, potřebovali mít stejně jedniček, jako pětek, dvojek jako čtyřek a úplně nejvíc bylo v průměru, tedy trojek. Dodnes si velmi obtížně hledám vztah k angličtině, přestože jsem měla štěstí na inspirujícího pedagoga na vysoké škole.
Nejen proto jsem se stala učitelkou😊.
A nakonec pointa a možná i katarze😊. V rámci zahraničního kurzu, který probíhá v angličtině a na který jsem se dobrovolně přihlásila, vytvářím online kurz Výzvy vnitřní motivace.
Lidé se rodí s přirozenou potřebou se učit, a tak mi přijde, že děti možná dávají nejvíce odpovědí na to, jak je podpořit. Abychom to uměli, musíme se ovšem zastavit a věnovat jim a tématu vnitřní motivace čas a vědomou pozornost, a proto bych Vás ráda pozvala do kurzu, který začíná již 21. 2. 2022 a probíhá zdarma online ve FB skupině.
Komentáře
Okomentovat