Jak můžeme malinko jinak pojmout advent?

Prosinec, měsíc, kdy nastane nejdelší noc, je od pradávna spojen s oslavou této astronomické události. Pohanské svátky zimního slunovratu byly silně zakořeněné, a tak se nám může zdát pravděpodobná i teorie o tom, že vznikající církve potřebovaly najít silné příběhy, které přitáhnou pozornost lidí k uctívání jednoho Boha. Díky tomu se i v dnešní oslavě Vánoc najdou nějaké pohanské prvky.

V prosinci jsou často ve školách a školkách děti jen tři týdny, a tak se krásně hodí tři přístupy – tři kultury (náboženství), jak oslavit dlouhé noci a hlavně začátek jejich zkracování a přicházení světla do našich životů. Všechny tři kultury mají vztah k našemu území, a tak je můžeme vnímat, jako poznávání našich kořenů.

 

Židé slaví Chanuku

Chanuka je židovský pohyblivý svátek, jehož začátek může nastat od konce listopadu či během prosince (v roce 2021 začíná 28. listopadu). Říká se mu také Svátek světel a připomíná zázrak, který se stal v jednom významném židovském chrámu.

Židé a chanukový příběh

(Informace pro děti: Židé jsou národ, kteří věří v jednoho Boha, jejich svatá kniha se nazývá Tóra a jsou v ní příběhy, které můžeme znát z Bible ze Starého zákona.)

Kolem roku 200 př. n. l žili Židé v oblasti Judsko, která byla ovšem pod nadvládou jiného národa, který ale uctíval jiné bohy. Po nějaký čas ale mohli Židé vyznávat svoji víru, pracovat na důležitých místech a zabývat se obchodem. Pak ale usedl na trůn král, kterému se svoboda Židů nelíbila. Za jeho vlády došlo vyrabování Jeruzalémského Chrámu a k pronásledování a vraždění Židů. Vyznávání jejich víry bylo zakázáno a v Chrámu nechal král postavit sochu Dia, řeckého boha všech bohů. Opatření vyprovokovala velká povstání, která trvala několik let. Nakonec bylo město Jeruzalém osvobozeno a vůdce povstání Juda Makabejský (zvaný Juda „kladivo“) nařídil, aby byl Chrám vyčištěn, socha Dia zbořena, postaven nový oltář a mohlo dojít k jeho opětovnému vysvěcení. Byl potřeba olivový olej pro zapálení chrámového svícnu (menory), který se měl zažehnout, aby hořel po celou noc každý den. Židé však nalezli pouze jedinou konvičku s posvátným olejem, v níž bylo právě tolik oleje, že by vystačil na jediný den. Avšak stal se zázrak a svícen hořel po osm dní, což byla doba, během níž byl připraven nový olej. Jako připomínka tohoto zázraku byl židovskými mudrci ustanoven tento osmidenní svátek.

Chanukové tradice

Rozsvěcení svící na chanukovém osmiramenném svícnu

První večer se rozsvítí svíce (olejová lampička), která je nejvíce vpravo a každý další den se přidává další svíce, až osmý den svítí všechny. Svícen se dává blízko k oknu, tak aby byl viditelný z ulice a mohli si zázrak připomínat i kolemjdoucí. Rozsvěcení svící doprovází modlitby a písně.

Chanuková jídla

Jako připomínka zázraku v Chrámu se během Chanuky jedí jídla připravovaná na oleji, např. bramborové placky, koblihy.

Hra s Drejdlem

Drejdl je čtyřstěnná káča, která má na každé stěně písmeno (počáteční písmeno slova z věty, která v překladu znamená „Stal se velký zázrak“). Každý hráč má 10 mincí (sladkostí), uprostřed je miska, kam se dávají sladkosti. Hráči postupně roztáčí Drejdl a může jim padnout, nun – nic se neděje, gimel – hráč vyhrál obsah celé misky, he – hráč získal polovinu misky, šin – hráč vloží jednu sladkost do misky.

 

Co můžeme dělat s dětmi?

1)   Vyrobit si společně chanukový svícen. Nejjednodušší varianta je vyrobit 8 jablíčkových svícnů a propojit je k sobě. Ale dělali jsme i svícen z modelíny, samotvrdnoucí hmoty, dřeva.

2)   Usmažit si koblížky, vdolky, bramborové placky.

3)   Hrát hru s Drejdlem. Pokud se Vám nepodaří sehnat originální káča, tak můžete použít kostku a domyslet další varianty k číslům, která padnou.

4)   Vyrobit si Davidovu hvězdu z drátu a ozdobit korálky.  

5)   Číst nebo vyprávět si židovské příběhy a poslouchat veselou židovskou hudbu.

 

Oslavy zimního slunovratu podle Slovanů

O tom, jak staří Slované slavili zimní slunovrat (Kračun), si můžeme spíše domýšlet, než že bychom měli nějaké stoprocentní důkazy, ale i tak nám to dává spoustu inspirace k činnostem, které dávají smysl z v dnešním světě a některé i běžně děláme, aniž bychom věděli, že mají původ ve slovanské (případně germánské) kultuře.

Příběh

Nejstarší a nejuctívanější bůh Svarog měl syna boha Slunce Dažboga. Dažbog se o zimním slunovratu rodí jako dítě, na jaře dospívá, o letním slunovratu nabude vrcholné síly a začíná postupně stárnout, až o zimním slunovratu umírá. Ale o se děje mezi jeho úmrtím a narozením, kde je jeho pozemský svět bez jeho ochrany? Tehdy se objevují nebezpečné bytosti, před kterými je potřeba se chránit. A jako ochranu používali Slované oheň a další magické rituály.

Zvyky starých Slovanů 

(podobné se objevují i u Germánů)

Pálení ohňů

Celá vesnice se sešla na jednom místě, se setměním zapálila obrovský oheň a celou noc bděla pod jeho ochranou před zlými bytostmi. Ohně se pak zmenšovali a přenášely pod střechu, odtud pravděpodobně vzešlo zapalování svící.

Poleno

Ze stejného důvodu se udržoval i zvyk speciálního polene (badnik), které hořelo v domech celou noc a jeho odsekávání i zapalování mělo své rituální zvyklosti. Poleno se mohlo též zdobit (šiškami, větvičkami, pomazat medem). Jinde se uvádí, že poleno hořelo celých 12 dní a popel z něho se pak rozsypával po poli a zahradě pro lepší úrodu.

Zdobení stromů venku a přinášení stálezelených rostlin do obydlí

Stromy se zdobili červenými (barevnými) pentlemi a nosili se pod ně dary přírodě. Dříve to byli i listnaté stromy. Bývalo i zvykem nosit stálezelené rostliny (jmelí, cesmínu, větve jehličnanů) do obydlí jako symbol života.

Masky proti duchům

Mladí muži si také vyráběli masky z kůry, dřeva nebo kůže. Přestrojovali se za zvířata a zaháněli zlé duchy a nebezpečné bytosti.

Slavnostní večeře, pokrmy a věštby

K večeři se přizvali k duše předků, jedla se postní jídla (bez masa). Nesměla chybět jablka jako symbol zdraví, ořechy pro hojnost a česnek na ochranu. Hlavní roli mělo pečivo. Hospodář rozděloval chléb (později vánočku, oplatku, …) na tolik částí, kolik bylo lidí u stolu včetně předků.

Mezi další magické zvyky a příběhy patří věštění budoucnosti (krájení jablka, louskání ořechů). Země otvírala své poklady, kvetlo zlaté kapradí a zvířata mluvila lidskou řečí.

 

Co můžeme dělat s dětmi?

1)   Můžeme si připravovat podpalovače, dělat vílí ohýnky, rozsvěcet svíčky nebo udělat pořádný oheň, který zažene všechny zlé duchy. Při té příležitosti si můžeme vyrobit ozdobené poleno podle slovanské (i germánské) tradice nebo připravit francouzský moučník Bûche de Noël (čokoládová roláda), který jako poleno vypadá.

2)   My jsme se vypravili do lesa a ozdobili strom barevnými pentlemi, bubnovali jsme a pod stromek jsme nadělili něco dobrého pro zvířátka.

3)   Chystáme se vyrábět masky z kůry na zahnání zlých duchů, ale lze se jen hrůzostrašně pomalovat.

4)   Zeleným chvojím si ozdobíme domov, rozkrojíme jablka a můžeme zkusit věštit budoucnost i z rozlousknutých ořechů.

5)   U nás doma (u mojí maminky) se drží rozdělování oplatkem a s ním i přání všeho dobrého do nového roku. Ale ráda bych to vyzkoušela s dětmi s nějakým upečeným pečivem.

 

A o slavení Vánoc podle křesťanské tradice napíši příště. 

Krásný advent přeje Karolina