Made by Hroch I. – klasika z našeho dětství

Made by Hroch I. – klasika z našeho dětství

Lítali jsme venku - bez rozdílu, jestli jsme bydleli na vesnici a kulisami nám byl les, polňačka anebo jsme vyběhli před panelák a hráli si na klepadlech na koberce, asfaltových pláccích, protože jsme měly to štěstí, že všude nebyla zaparkovaná auta.

A protože Tomovy parky a jiná vymazlená hřiště byla dalekou budoucností, zbýval prostor pro naši fantazii a vymýšlení vlastních her, ale taky jsme vzali za vděk úplně obyčejnými „pomůckami“. Stejné, ale esteticky vymazlené, vyrobil pro naše děti Hroch.

Přírodní švihadla

A jak jsme skákali přes švihadlo? Snožmo, střídáním nohou, po jedné noze, se zkříženými nohama, to všechno lze i pozadu, koníček – střídání nohou s vysoko zdviženými koleny, pak vajíčko – švihadlo je zkřížené před obličejem a dvojšvih. Nejjednodušší hrou bylo, kdo udělá nejvíc přeskoků bez chyby v daném skákacím stylu, nebo se třeba i kombinovalo. Machrovinkou bylo plynulé střídání vajíčka – tedy překříženého švihadla a jeho narovnání.

Hrála se školka v různých variantách – kdy se postupovalo od nejjednodušších skoků, které se dělali desetkrát až po ten nejtěžší, kdy se švihadlo přeskočilo jen jednou. Děti se střídaly v momentě, kdy to někdo zkazil a začínaly tam, kde skončily nebo i od začátku podle domluvy.

Příklad školky – 10 x snožmo, 9 x střídání nohou, 8 x snožmo se zkříženými nohama, 7 x koníček,
6 x po pravé noze, 5 x po levé noze, 4 x snožmo pozadu, 3 x pozadu se střídáním nohou, 2 x vajíčko,
1 x dvojšvih. 

Další hrou bylo Štěstí – neštěstí. Jeden si stoupl doprostřed a točil nataženým švihadlem dokola, ostatní stojí v kruhu a přeskakují. Přitom se říká: Štěstí – neštěstí – láska – manželství – nemoc – bohatství. Kdo to na nějaké slovo zkazí, tak se říkalo, že bude šťastný, nemocný atd. Mohlo se hrát    i na vypadávání.

Také se mohlo skákat na abecedu. Vybere se skákací styl a domluví oblast slov (kytky, zvířata, města, jídlo, …), která se bude říkat při chybě. Dítě začne skákat a říká abecedu. Na písmeno, na které to zkazí, tak musí říct slovo z dané oblasti (např. na K – kopretina, kohout, Kodaň, kuře na paprice).

Provázkové chůdy

V jednodušší variantě se používají tak, že se rovná plocha položí na zem, dítě si na oblé části položí chodidla, chytne provázky a pokouší se jít. Při těžší variantě směřuje k zemi oblá část a dítě stojí na rovné ploše. Pomůcka může sloužit i při cvicích na ploché nohy.

Hra na špačky

Nejprve si potřebujete vyrobit nebo sehnat alespoň dva špačky a odpalovací hůlku. Špaček vypadá jako taková hodně tlustá a krátká pastelka ořezaná z obou stran, odpalovací hůlka je klacek o průměru cca 2 cm, dlouhý zhruba jako ruka odpalovače. Základní hrou je „Kdo dostřelí dál?“ Odpalovač si vezme hůlku a svůj špaček a najde vhodné místo pro odpalování (např. pařez) a zajistí, aby všichni přítomní byli v bezpečné vzdálenosti. Položí svůj špaček na odpalovací místo a bouchne do něj hůlkou a sleduje, kam až doletí. Pak se vystřídají i ostatní hráči a ten, komu špaček doletí nejdál, tak vyhrál. Obměnou hry je vymezení areálu, kam má špaček dopadnout – tedy střelba na cílovou oblast.