Setkání všech bytostí

 Setkání všech bytostí je aktivita, která vychází z knihy hlubinné ekologie Myslet jako hora: Shromáždění všech bytostí autorů Johna Seeda, Joanny Macy, Pat Fleming, Arne Naese, která vyšla v českém překladu (z anglického originálu Thinking like a mountain: Towards a council of all beings, 1983) v roce 1993.

Její recenzi od Erazima Koháka si můžete přečíst v časopise Veronica.

Smyslem aktivity je vžít se do různých organismů, které žijí na Zemi a činnost člověka má neblahý vliv na jejich život i budoucnost. Pro motivaci používám citace z knihy, která vznikla v osmdesátých letech. v úryvcích je vidět, že některé problémy, které v tu dobu trápily svět, jsou stále s námi, jiné zastínily ekologické problémy ještě zásadnější.

Pro jakou skupinu dětí se aktivita hodí?

Specifikovat skupinu věkem mi v tomto případě nepřijde úplně zásadní. Měly by to být děti, které mají povědomí o nějakých ekologických problémech nebo ty, které jsou schopny informace vyhledávat a hledat souvislosti. s pomocí dospělých si myslím, že to zvládne většina zvídavých dětí od první třídy. Pro menší školní děti může být naopak vnímání ekologických problémů skrze příběhy jednotlivých organismů (zvířat, rostlin, hub, prvoků, …) bližší a pochopitelnější než celkový teoretický rámec. Úpravu pro školkové děti doplním nakonec.

Jak aktivita probíhá?

Sesedneme se s dětmi do kruhu, poprosíme je, aby si udělaly pohodlí, případně i zavřely oči a poslouchaly zvolání několika zvířat, která přišla na Setkání všech bytostí, chtějí se setkat s člověkem, říci mu, co je trápí, jak třeba ovlivňuje jejich životy. Čteme a děti poslouchají.

 Pak je vyzveme, aby si našly nějaké místo (případně místo se zdrojem informací – počítač, knihy) a zkusily vybrat nějaký organismus (zvíře, rostlinu, houbu, prvoka, …) a zamysleli se nad tím, jestli nějak lidská činnost ovlivňuje jeho život.

Můžeme dětem poradit návodnými otázkami:

Co potřebují zvířata ke svému životu? (Potravu, místo pro život, dostatek jedinců stejného druhu, podmínky pro rozmnožování, …)

Co organismy ovlivňuje? (změny podnebí, počasí, zněny prostředí)

Jaký má člověk vliv na proměny planety?

U nás probíhala diskuze tak, že děti si vzpomněly na odpadky v mořích a v nich uvízlé živočichy, na lední medvědy, mořské želvy, … Povídali jsme si o tom, jaké jevy zvířata ovlivňují (globální oteplování, odlesňování, chemikálie v přírodě…), a pak se zajímaly o to, čím jsou jejich oblíbená zvířata ohrožená.

Úkolem dětí je vymyslet si větu (či pár vět) podobných těm, které jsou v inspiraci z knihy Myslet jako hora (na obrázku). Pokud máte dostatek času a chuť je super si organismus nakreslit, nebo vyrobit zvířecí masku. Zkoušeli jsme i vyrábět bytosti z přírodnin a provázků.

Většina dětí si vybírá zvíře, můžete je motivovat, že by bylo super, kdyby se na Setkán všech bytostí sešlo, co nejvíce různých organismů, aby byl slyšet jejich hlas.

Když mají všechny děti připraveno, sejdeme se opět všichni v kruhu. Jeden z průvodců na sebe vezme roli člověka a postaví doprostřed. Druhý vyzve děti, aby se opravdu pokusily vcítit do svého organismu a stejně tak, aby dobře poslouchaly ostatní a vnímaly, co je trápí.

Děti, jeden po druhém, mluví k člověku a říkají připravené věty. Nakonec se člověk omluví všem bytostem a pozve děti do kruhu, aby odložily své masky a na chvilku spočinuly ve vědomém stavu toho, že i oni jsou lidé a k nim promlouvala všechna ta zvířata a jiné organismy.

A co pak?

V programu, v rámci něhož jsem Setkání bytostí dělala poprvé, jsme pokračovaly dlouhodobými činnostmi, které měly za cíl změnit chování dětí, tak aby bylo šetrnější k životnímu prostředí.

Minimálně můžeme navázat tím, že si budeme povídat o tom, co může udělat i ten nejmenší z nás, aby se Zemi i organismům na ní ulevilo.

Jak jsem dělala Setkání bytostí se školkovými dětmi?

Také jsme si představili, že jsme nějaké zvíře, rostlina, houba, prvok, …, ale namísto toho, abychom hledali, čím nám škodí člověk, jsme přemýšleli nad tím, co nám dává Země a za co jí můžeme poděkovat. Vnímám to jako důležitý předstupeň, nejprve pochopit, co organismy potřebují k životu a pak hledat, kde lidská činnost negativně ovlivňuje jejich potřeby.