Raději BÁSNĚ než říkačky pro Kačky:)

Přiznám se, že když se řekne BÁSNIČKY PRO DĚTI, tak minimálně lehce znervózním. Přestože mám vystudovanou biologii a matematiku, tak mám knížky i poezii moc ráda. Doteď si ale vybavuji ty hodiny a hodiny času, kdy jsem se snažila najít TY SPRÁVNÉ BÁSNIČKY pro školkové děti do ranního kroužku. Nedokážu s dětmi sdílet věci, které se mnou nerezonují, a tak jsem si nedokázala představit, že bych s dětmi den co den opakovala říkačky, které jsem nacházela na mateřinkovských i maminkovských fórech.

Určitě lze neomylně sáhnout po Hrubínovi nebo nejznámějších básničkách od Žáčka, ale mě láká objevovat nové věci a zkoušet, co děti zvládnou. A možná byste se divili, resp. třeba se budete divit na konci článku.

Měli jsme vždy ve školce jednu až tři básničky, které jsme s dětmi říkali během celého měsíce. Ty verbálně nejzdatnější se je naučily velmi rychle, často už druhý den recitovaly celou báseň. Ale i menší děti se přidávaly po pár dnech a maximálně jim vypadlo těžší slovo. Na konci měsíce jsme již všichni byli suverénní recitátoři a vymýšleli jsme různé verze pro pobavení. (Pozn. Měli jsme třídenní provoz, některé děti hodily i jen dva dny.)

Většinou jsme básničky doplňovali pohybem, který dětem velmi dobře pomáhal k zapamatování slov. Pro nabourání stereotypu, pro ty děti, co potřebují hodně nových podnětů, jsme si pomáhali hrami.

Vkládám tedy ověřené básničky od mých milých básníků a doufám, že pomůžu rozšířit vaše bohaté zásobárny dětské poezie. Pod některé básně jsem vepsala rozšiřující poznámku.

Přeji pěkné počtení Karolina

Měli jsme měsíční téma pravěk a k tomu se krásně hodí mamuti. Délka mamutí básničky vyvolála na začátku pochybnosti, jestli to děti zvládnou. Pochybovaly ale průvodkyně, nikoli děti. Děti ji milovaly a recitovaly všude v lese, v tramvaji, na záchodě...

Kdo z vašich dětí recituje ve školce Morgensterna (resp. Hiršala)? A přitom to je super tématická báseň do každé lesní školky. Často jsme při ukazování používali pohyby celých paží, rukou i prstů, tak aby se bezděčně rozvíjela i motorika.

Básničku o příšerkách jsme použili v měsíci, který jsme věnovali emocím. Přeci jenom se s bubáky potká snad každé dítko.

Sestry Kotkovy píšou básničky přímo pro školky (nejenom). Tuhle z knížky o počítání "po waldorfsku" jsme říkali, když jsme celý měsíc cestovali po různých státech. Mě by se líbila i na Den Země:)

Taková skrytě podzimní báseň, kterou se dá v lesní školce zažít na vlastní kůži:), opět Morgenstern v překladu Hiršala.

Mám ráda netradiční básně o Vánocích a i děti měly tuhle moc rády. Užívaly si proměnu v pejska a člověka, když jsme si text básničky ukazovali a střídavě byli na dvou a na čtyřech.

První Šrutovu básničku o skřítcích jsme si ozvláštnili tím, že každé z dětí mělo malou figurku skřítka, tu si postavily před sebe a jí říkaly všechna slova. Při posledním verši ...mrkněte se na ně lupou, si děti klekly ke svým skřítkům a dělaly, že je pozorují.

Další skřítková od Šruta (Máme ho doma rádi a teď si ho hodně užívá náš skoročtyřleťák). No a ty skřítci do školky prostě patří. S touhle básničkou jsme hráli hru. Děti se pohybují ve vyhrazeném místě (nebo po místnosti) a společně říkáme básničku. Na první, třetí a pátý verš se průvodce dotkne několika dětí a ty si pak sednou, zatočí se a nebo začnou honit ostatní. 

Logopedicky se dají rozhýbat mluvidla s básničkami Ester Staré. Nejen plži a hadi nám přinesli spoustu radosti.

Tak trochu předpokládám, že Ivan Blatný se ve školkových knihovničkách zabydlel. Když má někdo básničky snad na všechny měsíce, ale taky na rýmu, kašel, svátek matek,..., tak tam musí být. Já mám ráda tuhle o Mikulášovi...