Jak se ptát?

Prázdniny jsou chvíle, kdy si učitelé mohou po náročném školním roce odpočinout. Nově nabyté zkušenosti se usazují. Letní zážitky vlévají novou energii do žil. Když se mozek dostatečně občerství, přichází i chvíle na reflexi toho, co se nám v práci s dětmi vede i zjišťování, kde to ještě drhne.

Slovo učitel můžeme vnímat v užším slova smyslu jako osobu, která tráví čas s našimi dětmi ve škole, ale také za něj můžeme považovat každého, kdo doprovází jiné lidi na cestě životem. A tak často jsme největšími průvodci-učitelé našich dětí právě my rodiče. Proto má letní zamyšlení budou patřit nejen učitelům-profesionálům, ale i rodičům, prarodičům, tetám a strýcům, starším kamarádům… každému, kdo rád přemýšlí o tom, jaké má jeho působení dopad na okolí.

První reflexe patří otázkám. Začnu prakticky – aktuálně, prázdninově, zaměřeno na rodiče… a budu se zamýšlet nad tím, jak se ptát na výletech. Na konci článku se přiblížím i otázkám ve třídě.

 

Jak se ptát dětí na výletech i jinde?

Je léto, čas výletů… vyrážíte do zoo, na hrad, do lesa…

Všechno je báječné, den plyne… najednou Vám uvnitř zahlodá červík a Vás napadne, že výlet je skvělá možnost, jak se něco naučit nebo zjistit, jestli toho Vaše děti dost umí…

Než Vám v hlavě naskočí mód rodič-učitel „Svěrákovského typu“, který všechno ví, na všechno odpoví a taky se na všechno zeptá…

…na chvilku se zastavte a zkuste to jinak… ZKUSTE SE PTÁT, TAK ABY MOHLO ODPOVĚDĚT KAŽDÉ DÍTĚ, nikoli jen to, které snídá, obědvá a večeří encyklopedie a dokumentární filmy…

Pro lepší názornost jdeme do zoo a stojíme před společným výběhem žiraf a zeber.

Aby naše představa byla ještě konkrétnější, vyšli jste si se svými dětmi a ještě dvěma rodinami. Celkem s sebou několik dětí ve věku 4 až 12 let. (Upravte si podle sebe a při následujících otázkách si představujte konkrétní děti, které znáte.)

„Svěrákovský“ rodič se ptá:

Jaká zvířata vidíme?

Víte čím se živí? Kolik potravy denně spořádají?

Na kterém žijí kontinentě?

Jak dlouho je březí samice a kolik se jí rodí mláďat?

Kolik váží dospělý samec?

Představte si teď všechny konkrétní děti, které jsou s Vámi na výletě. Pozorujte je v mysli a sledujte: Kdo odpovídá rád? Koho to prudí? Kdo by rád něco říkal, ale odpověď neví? Jak moc na Vás reagují?

… většinou tyhle kvízové otázky baví jen děti, co na ně znají odpověď, ostatní to v lepším případě nudí, v horším prudí…

A co tedy s tím, když toužíte využít potenciál toho místa?

1.  1. PTEJTE SE NA TO, CO VIDÍ, CO MOHOU POZOROVAT.

Kolik vidíte v ohradě mláďat?

Která žirafa je nejvyšší?

Všimneš si, jak vypadají kopyta žiraf a zeber?

Co má žirafa za výrůstky na hlavě?

Poznáš samici od samce? Je zde nějaký samec?

2.   2. ZAJÍMEJTE SE O JEJICH NÁZOR. NECHTE JE ROZVÍJET VLASTNÍ TEORIE.

Která zebra se ti nejvíc líbí? A proč?

Kolik myslíš, že by mohlo být ve výběhu maximálně zvířat?

Myslíš, že jsou zebrám a žirafám k něčemu ty skvrny a pruhy?

Když se podíváš na tu žirafu, která pije… Kolik myslíš, že má obratlů?

 

3.   3. PROLEŤE SE S NIMI DO SVĚTA FANTAZIE i SCI-FI.

Co kdybychom si mohli zebru osedlat?

Jak by vypadalo zvíře zkřížené z žirafy a zebry?

Co by uměla robotická žirafa?

Představ si, že hraješ počítačovou hru… Za koho bys chtěl hrát? Kdo má větší sílu? Jakou bys jim přidal vlastnost?

 

4. Ptejte se tak, aby si děti rozhýbaly mozek.

Když jsme v pozici učitele profesionála, můžeme se snažit nad otázkami přemýšlet ještě sofistikovaněji. Pravděpodobně jsme se všichni během studia učitelských oborů setkali s Bloomovou taxonomií cílů, která je rozlišuje podle myšlenkových operací na operace nižšího řádu (reprodukce, porozumění, aplikace) a vyššího řádu (analýza, syntéza, hodnocení). A tak se v tuhle chvíli můžeme zamyslet nad tím, do jaké míry pokládáme otázky (tvoříme úkoly), tak abychom děti vedli k co nejvyšším cílům, a tedy nejsložitějším myšlenkovým operacím, které nejvíce rozvíjí jejich přemýšlení.

Pěkně zpracovaný materiál včetně modelových otázek (úkolů) můžeme nalézt v Učitelském nápadníku mezi články na rvp.cz. Odkaz zde.

Nakresli mapu zoo.

Roztřiď zvířata ze zoo podle potravy, kterou se živí. Navrhni zásobování.

Jak se ti líbilo v zoo? Co se ti líbilo a proč? Co tě štvalo a proč?

 

 

5 5. INSPIRUJETE SE U SOKRATA A JINÝCH FILOZOFŮ.

Položíte libovolnou otázku. Dítě Vám odpoví. Skončí váš rozhovor nebo pokračujete dál a ptáte se, proč si to myslí? Prozkoumáváte předpoklady, ze kterých vychází? Ptáte se na konkrétní příklady, ale i na situace, které odpovídají opačnému tvrzení? Hledáte alternativní pohledy?

 

Příklady sokratovských otázek naleznete například zde. 

O neo-sokratovských rozhovorech si můžete přečíst zde.

 

Pokud máte s dětmi prostor si povídat a ony na to mají chuť, určitě mohou být zajímavou inspirací programy Filozofie pro děti, vycházející z pragmatismu. Více informací může nalézt tady.

Proč existují zoologické zahrady?

 

 Máte-li další inspiraci k tématu "Jak se ptát?", budu ráda za sdílení, podobně i o tom, jak se Vám daří v běžném shonu vést s dětmi rozhovory.

Krásné výlety plné otázek přeje Karolina