Kde bereme inspiraci?

Jak často chodíte pro inspiraci na Pinterest, Instagram, Youtube…? Nebo jste si oblíbili vyhledávání obrázků na Googlu, kde zadáváte různé varianty pojmu v angličtině a jiných jazycích?

Máte oblíbené blogery, facebookové skupiny?

Teď si budu trošku podřezávat větev, ale chtěla bych Vás ponouknout, abyste místo hledání konkrétních nápadů na webu, šli prozkoumat svoji vlastní inspiraci. A je jedno jestli jste učitel, lektor, rodič, řemeslník, umělec nebo kdokoli, kdo něco vytváří.

Příklad, jak to funguje u mne: Když jsem chodila na místa (kroužky, školky, školy, ...), kde na začátku byla společná aktivita v kruhu, všímala jsem si, jak je pro děti náročné se hned na sebe naladit a jak často opravdu nechějí nikoho držet za ruku, a tak jsem pro naši komunitní školku vymyslela, že se budeme držet padáku, ale nebude to jen padák, bude to sukýnka naší skřítkové holčičky Jindřišky. Víc si můžete přečíst zde.

  

Někdy mám pocit, že celým internetem probíhají vlny aktivit a nápadů, které zrovna teď dělají všichni – ať už jde o českou klasiku – Vyrob, co nejvíc věcí z ruličky od toaletního papíru!, přes – „inovativní“ – Použij papírový talíř na 125 způsobů. Ale také malujeme do holicí pěny, vyrábíme sliz,… z pokusů si všichni doma udělají sopku, nakapou jar do mléka s ďubkami barev,… Při nápadech á la montessori využijeme špachtle, těstoviny, víčka od lahví či přesnídávek… Všude vidíme to samé.

Už se mi také stalo, že jsem vymyslela pro děti do školky aktivitu, která zrovna vyšla v aktuálním čísle Puntíku, a já o tom neměla ani tušení… Někdy když máte k dispozici nějaký materiál a je období vhodné na nějaké téma, tak se stejný nápad vylíhne ve spoustě hlavách najednou a samozřejmě to ničemu nevadí. Nejde ani tak o to, abychom vždy dělali něco originálního. Spíš jde o ten jemný, ale podstatný rozdíl v tom, když v nás něco uzraje (dlouhodobý proces) a když na něco „klikneme na internetu.“ Pokud to jde z nás, je v tam nějaký kontext a my jsme v připravovaném programu schopni ty souvislosti předat dál. Mám zkušenost, že když vymyslím nějakou aktivitu pro konkrétní děti (s aktuálním naladěním) v konkrétním prostředí, vycházející i z mého rozpoložení, tak je ta energie úplně jiná, než když jen zkopíruju nějaký postup podle někoho jiného.

Další takovou oblastí jsou samotná témata programů či jednotlivých aktivit. Často jedeme v nejjednodušší linii: Je léto! – Budeme si hrát na indiány, piráty nebo třeba na Harryho Pottera a jeho bandu. Má to být pro děti! – Tak co třeba pohádkové postavy, vodníci, princezny, antropomorfní zvířátka. Ekologický výchova! – Tak budeme třídit odpadky, zasadíme stromky a popovídáme si o klimatu. Na samotných tématech není nic špatně, jen je mnohem náročnější vytvořit v dětech jedinečnou vzpomínku na něco, co je obklopuje velmi často. Nebo je vůbec zaujmout? A možná i pro Vás může být náročné znovu a znovu dělat podobné věci. Určitě lze i tato témata pojmout netradičně, záměrně se vyhnout prvoplánovitému přístupu a předsudkům, ale je zde hlavně prostor přinášet nová témata. Máte aktuálně nějaké svoje témata? Přemýšlejte, zda má šanci oslovit vaši cílovou skupinu a nebojte se to vyzkoušet. Konkrétní téma nakonec nemusí být vůbec nosné, a naopak to mohou být metody a způsoby práce, které Vaše děti (účastníky) lákají do akce.

A jak to mám já s inspirací?

I přestože malíři, básníci a další umělci mluvili o sličných ženách jako o svých múzách. Tak já mám pocit, že moje múza je taková „nenažraná obluda“, která se schovává někde uvnitř. Sedí, otvírá tlamu a lační po dobrých knihách a filmech, zajímavých obrazech, sugestivních fotografiích, podmanivé, drásavé či zábavné hudbě, ale taky možná po procházkách v obyčejném lese, po pohledu na noční i denní oblohu, po cestě do neznámých a neokoukaných míst. Tahle moje obluda miluje pozorovat děti a zvířata, možná díky nim si umí rozpomenout na něco esenciálního, co je nám dospělým v koloběhu běžných věcí skryto.

Toy_Box se ve své Komiksové učebnici komiksu věnuje inspiraci v první kapitole. Inspirativní je ovšem celá kniha, zejména díky tomu, že ona ve svém pojetí nekrmí múzu, ale zalévá květinu. Zalévá a hnojí ji dost dobře, a tak mimo jiné napsala a nakreslila knihu, která je obohacující, pro všechny, kdo něco tvoří. Prakticky nikdy jsem nečetla komiksy, neměla žádnou ambici nakreslit komiks, a přesto jsem si knihu koupila a nadchla mě komplexním přemýšlením i provedením.

Až příště budete sedět a tvořit program, připravovat si výuku,… (doplňte podle sebe), poslouchejte tu nenažranou obludu, … ona Vám přesně řekne, jak moc jste jí krmili a jestli teď jedete ve flow a nápady jen třídíte, korigujete, nebo jestli bezcílně bloudíte internetem a klikáte na barevné fotografie naaranžované pro získávání srdíček na sociálních sítích.

Jelikož většina pedagogů má prázdniny, tak teď je ten pravý čas POŘÁDNĚ NAKRMIT SVOJI MÚZU!

Krásné léto s knihou, filmem, lesem, mořem, horami, … přeje Karolina