Zahrajte si na etologa

Blíží se víkend, pro mnohé je to čas výletů, a tak přináším tip na aktivitu do zoo. My jsme v úterý navštívili zoopark v Žitavě, máme to tam moc rádi. Neohromí vás líbivé exotické druhy, najdeme tam spíše obyčejnější zástupce, ale často ve větších skupinkách, a tak mnohem častěji dochází k nějakým interakcím mezi jedinci.

Fotím a natáčím zvířata i své děti a přemýšlím nad tím, že třeba jednou něco z toho využiju pro svoji práci učitelky biologie. A pak mi to dochází, není potřeba sdílet amatérská videa zvířat v zoo, David Attenborough ze mě stejně nebude. Můžu ale vyzvat rodiče, aby svá dítka, která mají telefony stále připravené, navnadili, ať se snaží zachytit chování zvířat. Děti pak mohou přemýšlet nad tím, jaký typ chování natočily.

 

Co se tím mohou naučit?

Zlepšují své pozorovací schopnosti a všímavost k detailům.

Mohou přemýšlet nad tím: Proč zvířata dělají konkrétní pohyby? Jak by se jejich chování lišilo ve volné přírodě? Kdo má ve skupině nejvyšší postavení?

Pokud chodíte do zoo častěji, tak i jak se liší chování v závislosti na denní době? Zajímavé je sledovat zvířata před tím než je čas krmení.  

Ptejte se jich na jejich teorie, budou se tím učit, vytvářet hypotézy. Pokud je to zaujalo, dotáhněte to, najděte si informace v knihách, pusťte si dokument.

 

Biblí etologie je kniha Etologie: Biologie chovánízvířat od Zdeňka Veselovského

 

Nejzákladnější informace o typech chování

(upraveno podle tohoto zdroje, další zdroj například zde)

Potravní a vylučovací chování

U potravního chování je vnitřním podnětem hlad, čím je živočich hladovější, tím větší aktivitu vyvíjí. Při nasycení jeho aktivita ustává. i pití může být specifické a liší se, jak zvířata pijí (zda ji sají, lížou, nabírají,…). Specifické chování provází i kálení (např. savci žijící v norách kálejí pouze na jedno místo). U vodních savců vnímáme i přizpůsobení dýchání (např. tuleni jsou v určitých intervalech nuceni připlavat k hladině a nadechnout se).

Ochranné chování

Ochranné chování představuje ochranu před vlivy (teplota, vlhkost, sluneční záření, aj.) i před jinými organismy. Může se jednat o strnutí na místě, snaha živočicha se skrýt nebo zamaskovat (např. díky ochrannému zbarvení), pohyb (útěk, shlukování), preventivní útok, odhození části těla (ještěrka, sekáč), varování před nepřítelem (dupání, ježení srsti, cenění zubů).

Komfortní chování

Souvisí s péčí o povrch těla, případně s pocitem tělesné libosti. Zejména je rozvinuto u ptáků a savců. k typickým příkladům tohoto vzorce chování patří např. válení se po zemi (koně, zebry), popelení (hrabaví ptáci), škrábání se končetinami, olizování těla, probírání peří zobákem, "mytí" hlavy předníma nohama či otírání se o stromy (jelení zvěř při výměně srsti).

Rozmnožovací chování

Toto chování bývá rovněž označováno jako sexuální systém, k němuž v časové návaznosti patří rivalita, námluvy, partnerské chování (dotyková komunikace a pohlavní spojení), péče o mláďata.

Komunikace živočichů

Dorozumívání mezi živočichy probíhá prostřednictvím chemických látek (feromonů), příkladem mohou být pachové značky k označení teritoria. Další typem je komunikace dotyková, příkladem je matka a mládě nebo spolupracující organismy (např. tropické druhy čejek, které vybírají pijavice přímo z otevřených tlam krokodýlů). Pomocí zvuků někteří živočichové vysílají tzv. výstražné či varovné zvuky (výkřiky, řev, dupnutí kopytem do země, plesknutí křídlem o vodní hladinu) nebo se svolávají, označují teritorium (datel ťukáním). Lze komunikovat i opticky - zbarvením těla (výstražné – vosy, korálovci nebo určující příslušnost ke stejnému druhu), mimickými svaly, postoji, gesty, změnou objemu (ježík), naježením, načepýřením atd.

Při jiném dělení můžeme ještě vymezovat agresivní chování, nebo jej brát jako projevy potravního, ochranného a rozmnožovacího chování. Sociální chování jedinců ve skupině (tlupě, smečce, stádu) v sobě obsahuje projevy vnitrodruhové komunikace, potravního chování (v závislosti na hierarchii), rozmnožovacího i komfortního chování.

K zvláštním druhů chování patří: Hravé chování, které je typické pro mláďata živočichů (obvykle příjemné, opakované), má také zásadní význam v oblasti učení a sociálního vývoje. Dále jsou to zvědavost a pátrací chování nebo spánek.